Všecičko je handmade

Disclaimer: Nemělo by se jednat o levicový pamflet ani o snahu pravicově zneužít levicovou filosofii. Nejedná se ani o historickou analýzu významu označení „handmade“, ale o úvahu o jeho soudobém významu s exurzem do historie.

 

                V tomto příspěvku budu reagovat na velmi aktuální diskuzi ohledně významu označení handmade a jeho různých variací. Nedávno jsem se připletl k jedné poměrně jednostranné diskuzi v uzavřené facebookové skupině. Většina účastníků dané diskuze hájila názor, že značka handmade by měla být vyhrazena jen a pouze pro ty výrobky, při jejichž výrobě nejsou používány vůbec žádné stroje (tj. pro jejich vlastní výrobky). Jen několik málo členů oponovalo, že výrobky šité na stroji jsou také handmade, nejsou-li v ostatních krocích využívány stroje (tj. význam by rozšířili o své vlastní výrobky). Nikdo z účastníků ale nebyl ochotný přestat promítat svůj subjektivní zájem do významu daného termínu.

 

                Rozepře se tedy nevedla o to, do jaké míry je třeba při výrobě používat ruce, aby bylo označení handmade legitimní, ale o to, do jaké míry se smí používat stroje. Oba tábory tak opominuli skutečnost, že se daný výraz užívá právě s ohledem na využití rukou, lidských rukou. To vychází z historického vývoje, má to ale i své sociální a ekonomické důvody.

 

                Nikoho zřejmě nepřekvapí, že výraz handmade se začíná objevovat až s příchodem průmyslové revoluce, až tehdy začíná totiž mít rozlišení na ruční a průmyslovou výrobu smysl. Zároveň ale dochází k něčemu, co Marx označuje jako odcizení práce. Tímto termínem popisuje skutečnost, že si kapitalista přivlastňuje dělníkovu práci, čímž mu ji odcizuje a dělníka odlidšťuje. O čem Marx již nemluví je, že spolu s tímto procesem je výrobku a výrobě zcizen výrobce. Věci se vyrábějí a na jejich „sebe-vyrábění“ dohlíží při nejlepším operátor výroby. Postupně je tak z produkce vytlačován lidský prvek a dnešní spotřebitel je mnohdy překvapen, když zjistí, že byl ten či onen úkon prováděn ručně.

 

                Co tedy v současném světě dělá termín handmade? Znovu dosazuje do výrobního procesu lidský faktor, dělníka (tím se ještě neříká, že dělník získává zpět svou lidskost nebo dokonce práci). Nejde tedy o to, že by byl produkt zpracováván výhradně ručně, jde o to, že není zpracováván automaticky za dozoru operátora. Handmade označuje takový výrobní proces, ve kterém dělník obsluhuje jednotlivé výrobní stroje nebo výrobní úkony provádí ručně. To pak implikuje vyšší kvalitu výsledného produktu, lepší podmínky pro dělníky a určitý vztah k tradici.

 

                Tohle všechno je velmi líbivé, kdyby nebylo zároveň dílen v Asii, kde se vyrábí většina produktů pro světový trh. Jak může západní spotřebitel udržet zároveň myšlenky, že "made in třetí svět" se nerovná handmade – vlastně se jedná takřka o antonyma -, a zároveň, že dělníci v rozvojových zemích jsou vykořisťováni a pracují v nevyhovujících podmínkách? Klíčem k tomuto paradoxu je právě Marxova odcizená práce. Říkáme, že se věci vyrábějí ne proto, že by rozvojové země disponovaly takovým kapitálem, že by výroba v nich byla plně automatizovaná, nýbrž proto, že jsme dělníka z výrobního procesu abstrahovali, pracuje v tak nelidských podmínkách, že ho nelze považovat za člověka.

 

                Domnívám se proto, že termín handmade je užíván pouze z marketingových důvodů. Lze snad říci, že pro jeho legitimní použití je třeba, aby byl výrobní proces prováděn dělníkem, a ne pouze dozorován operátorem, hranici mezi tím, jak moc rukou a jak málo strojů by se v něm mělo vyskytovat je rozostřená. Zároveň by bylo naivní očekávat, že kdyby lidé o produktech "made in třetí svět" začali uvažovat jako o předmětech, které byly vyrobeny lidskýma rukama, tak by se chudí dělníci stali o něco méně chudými. Snad by ale nebylo možné je tak lhostejně a alibisticky zneužívat, jak to činíme dnes. Nechápejte mne špatně, netvrdím, že handmade produkt je kvalitativně srovnatelný s produtem made in třetí svět. Jen tvrdím, že ta kvalita nevychází z toho, jestli je výrobek handmade (tj. vyroben ručně), nýbrž z toho, jestli má např. švadlena kvótu 80 triček denně za 300,- na týden, nebo 8 triček denně za 300 na hodinu. 

 

                Závěrem můžeme říci, že značka handmade je značně vágní a napínací. Jedním extrémem je představa výrobce o jejím významu, druhým představa zákazníka. A ten obrovský rozdíl mezi těmito představami je zisk výrobce. V praxi je strašně jednoduché pověsit na nějaký produkt štítek handmade. A je taky hrozně jednoduché mu věřit. Fakticky je ale i "made in třetí svět" často zároveň handmade. Ze zkušenosti vím, že výrobce, který skutečně vyrábí rukama tak někde jasně a zřetelně deklaruje a uvádí, které operace jsou takto prováděny. Patetické lamentování členů oné facebookové diskuze o tom, jak je označení handmade przněno výrobci, kteří při výrobě používají stroje, je nejen marné, ale i neoprávněné, neboť  pro svůj subjektivní zájem opomíjí skutečný význam tohoto označení a v konečném důsledku by si rádi přivlastnili dané slovo pro sebe stejným způsobem, jako to v současnosti dělají marketéři.

 

Nezbývá než podotknout, že všechny mé výrobky jsou HANDMADE.

 

Zdroje:

Collinsdictionary.com

kmbe.cz

commons.wikimedia.org

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení