Kolik máš stehů?.jpg)
Asi 10 kilometrů. To je přibližně 2 670 000 stehů. Ručně šitých stehů.
V tomto krátkém příspěvku bych se rád věnoval šití. Možná Vás někdy napadla otázka, proč vlastně v dnešní době ještě existuje ruční šití a proč se v kožedělné výrobě používá tak často? A jaký je vlastně rozdíl mezi strojně a ručně šitým švem? Na tyto a další otázky odpoví následující text.
Ručních i strojních stehů je celá řada, my tu pro jednoduchost budeme porovnávat dva nejběžnější zástupce. Je proto potřeba hned na úvod říci, že toto srovnání není vyčerpávající. Každý steh má trochu jiné vlastnosti a s tím spojenou i odlišnou funkci. Nelze proto ani vyvodit závěr, že by jeden steh byl absolutně lepší nebo vhodnější než jakýkoli jiný.
Nejprve potřebujeme nějaké definice:
Šev = spojení dvou a více dílců (lepením, šitím aj.)
Steh = vzniká dvojím průchodem jehly šitým materiálem, stehy tvoří šev
Šití = kontinuální tvorba stehů
Strojní šití
Strojní šití bude v následujícím textu reprezentováno dvounitným vázaným stehem. Tento typ stehu je tvořen párem nití, které se vzájemně proplétají takovým způsobem, že jedna niť vede jen z líce a druhá jen z rubu materiálu. Šitý materiál tak nitě drží jakoby mezi sebou. Šev vzniká tak, že šicí stroj propíchne materiál jehlou s nití. Niť pak při vytahování jehly vytvoří očko na spodní straně materiálu, které chytne lapač a omotá ho kolem spodní nitě. Obě nitě se následně utáhnout a materiál se posune k dalšímu stehu. Jedná se vlastně o velmi chytré řešení toho, že si šicí stroj nedovede předávat jehlu při každém propíchnutí materiálu, tedy něčeho, s čím lidská ruka nemá problém a co se využívalo při tvorbě švů po celá tisíciletí.
Ruční šití
Tím se elegantně dostáváme k ručnímu šití, které bude pro naše účely reprezentovat sedlářský vázaný steh - nejběžnější steh při šití usně. Při šití tohoto stehu se používají obě ruce - v každé je jedna jehla a jehly jsou spojeny jednou nití. Šev vzniká tak, že si ruce skrze materiál vyměňují jehly. Niť jedné jehly tak vede jeden steh z rubu a druhý z líce. Druhá niť vede proti té první jednou z líce a pak z rubu. Takovýto šev má velmi charakteristický vzor, protože nitě se skládají s úhlem cca 30°. Pokud se při šití nitě nestřídají pravidelně a s umem, na líci vzniká velmi nevzhledný, velmi výrazný šev, který dovede znehodnotit celý výrobek.
Srovnání
Z výše popsaných vlastností plyne jeden funkční rozdíl mezi oběma stehy. Ačkoli se oba řadí mezi relativně těžko páratelné, tak strojní dvounitný vázaný steh se páře výrazně snadněji než ruční sedlářský steh přehazovaný. Zatímco dvounitný vázaný steh se snadno páře 2-3 stehy oběma směry od místa přetržení a materiál se rozvolňuje, sedlářský vázaný steh se nepáře, protože materiál i při přetržení nitě zůstává bezpečně držen druhou nití. Sedlářský steh proto najde své uplatnění na předmětech, které jsou velmi namáhány (sedlářství), nebo předmětech, od kterých se očekává dlouhá životnost. Bylo by zbytečně nákladné tvořit steh, který má několikanásobně delší životnost než samotný šitý materiál.
Párající se dvounitný vázaný steh |
Párající se sedlářský vázaný steh |
 |
 |
 |
 |
Ve své podstatě je tak ruční šití absolutní antitezí rychlé módě. Je to něco, co vzniká dlouho a dlouho vydrží. Pro mě má navíc ruční steh výraznou estetickou hodnotu. Opakování identických stehů, které se o sebe jakoby opírají jako popadané domino. Výrazný šev na omak s kontrastní nití a ozdobený čárkováním po obou stranách- to je krásné samo o sobě. Technologie ručního šití je také univerzálnější a flexibilnější než strojní šití. Nakonec člověku stačí šídlo a sešije kdekoli cokoli, zatímco stroje se poměrně výrazně specializují, jsou velké, těžké a nákladné. A v neposlední řadě mě ruční šití zkrátka baví.