Není kůže jako useň

 

DSCN6121

                Lidé mnohdy používají slova “kůže” a “useň” jako vzájemně zaměnitelná, aniž by si byli vědomi toho, že mezi kůží a usní je významný rozdíl. S kůží je ten problém, že podléhá hnilobě a rozkladu. Je to vlastně surový materiál, vedlejší produkt masného průmyslu, který má ve své základní podobě jen několik málo způsobů využití. Useň je naproti tomu chemicky a mechanicky zpracovaná kůže takovým způsobem, aby se z ní stal příjemný a odolný materiál, který vydrží generace a nalézá využití ve velkém množství oborů. Tomuto zpracování se říká koželužský proces a sestává přibližně ze 30 kroků. Na jejich konci je produkt, který nepodléhá rozkladu a je charakteristický dalšími vlastnostmi jako tím, že schnutím netvrdne, je pružný, pevný a prodyšný.

                Nejdůležitější fází koželužského procesu je činění, při kterém jsou molekuly vody v kůži nahrazovány molekulami činiv. Jako činiva lze použít několik druhů substancí, které se navíc v praxi různě kombinují, mezi hlavní ale patří: 1) přírodní třísloviny - ty se vyskytují v kořenech, kůře a listech různých druhů rostlin (dodávají např. trpkou chuť černému a zelenému čaji); nebo 2) soli troj- a šesti-vazného chromu.

 

                Tříslo-činění je tradiční metodou, při které se useň namáčí do roztoku tříslovin řádově i na několik měsíců. Výsledkem je pevná a poměrně tuhá useň, jejíž barva se může lišit podle doby činění i podle použitých tříslovin. Protože výroba takovýchto usní je časově velmi náročná, a protože je výsledek relativně tuhý, představují třísločiněné usně přibližně 10-20% veškeré světové produkce a jsou určeny především pro ruční výrobu a luxusní produkty. Produkty z tříslo-činěné usně mohou být v prvních dnech poněkud tužší a na slunci tmavnou, díky tomu ale v čase získávají onu charakteristickou patinu.

FSCN2427

                 Chromo-činění je naproti tomu moderní metodou, která byla vyvinuta během průmyslové revoluce. Pomocí solí chromu se podařilo čas potřebný k vyčinění usně zkrátit z měsíců na řádově dny. Výsledkem tohoto procesu je poddajná ale pevná a na slunci stálá useň bledě modré nebo šedé barvy, která se snadno barví. Z těchto důvodů je vhodná k dalšímu průmyslovému zpracování a představuje 80-90% veškeré světové produkce usně. Hlavním problémem s chromočiněnín je jeho devastující dopad na životní prostředí. Nechvalně známé příklady pocházejí z rozvojových zemí (zejména Indie). Hlavním problémem je vypouštění neošetřené toxické vody, ve které se může nacházet chrom, olovo nebo i arsen, zpět do vodních toků. Znečištění se tak dostává jak přímo do potravního řetězce v dané lokalitě, tak i do půdy. Komplikuje tak zdravotní stav obyvatelstva z okolí koželužny a devastuje životní prostředí na desítky let.

 

                Jsou to právě tyto negativní dopady na životní prostředí, proč NIKDY nepořizuji nové chromočiněné usně. Jediné, které se v mé dílně nacházejí, pocházejí z polozapomenutých a zděděných dílen a byly by skončily na skládce nebo ve spalovně, kdybych se jich neujal. Pracuji výhradně s třísločiněnými materiály, což je jeden z fundamentálních principů mojí práce.

 

 

 

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení