Patinovaná třísločiněná hlazenice po intenzivním dlouhodobém užívání.

Kůže je stále synonymem kvality a trvanlivosti. Říkáme to automaticky - kožená taška, kožená peněženka, kožené boty. Slovo „kožený“ v sobě nese předpoklad, že výrobek něco vydrží.

Zároveň ale většina z nás má i opačnou zkušenost. Kožené výrobky, které se brzy začnou loupat, praskat nebo rozlepovat. Povrch se drolí a praská, materiál ztrácí soudržnost. Nejde o výjimky.

Otázka tedy není, jestli kůže vydrží. Otázka zní, jaký materiál vlastně označujeme jako kůži - a co od něj oprávněně čekáme.

Náhražka kůže po relativně krátkém čase.

Kůže není jen líc. Je to rub a líc.

Kůže není jen „materiál“. Je to organický celek, orgán, se strukturou, pamětí a limity. Není homogenní jako plast ani dokonale předvídatelná jako textilie. Má vrstvy, rozdílnou hustotu, místa silnější i slabší. Je živá. Nebo tedy byla. A právě v tom spočívá její schopnost trvat.

Rozhodující je lícová vrstva - ta, která byla na povrchu těla. Je nejpevnější, nejhutnější a nese mechanickou odolnost. Useň je jeden celek protkaných kolagenových vláken, který bez své svrchní vrstvy ztrácí svou přirozenou ochranu. Pokud je tato vrstva odstraněna nebo nahrazena umělou, vzniká materiál, který sice může připomínat kůži, může být dokonce označován za pravou kůži, ale již nesnese zatížení v intenzitě, kterou od kůže očekáváme.

Rozdíl se neprojeví hned. Projeví se v čase.

Organický materiál se opotřebovává. Vrstvený materiál se rozpadá.

Nová, intenzivně upravovaná chromočiněná useň.

Trvání jako proměňovaná stálost

Pravá useň není neměnná. Tmavne. Mění odstín. Objevují se vrásky, oděrky, místy fleky. To nejsou vady materiálu. To jsou stopy používání.

Kožený výrobek z poctivé usně nebude za deset nebo dvacet let vypadat stejně jako v den nákupu. Bude ale stále plnit svou funkci. A bude pořád vypadat dobře.

Podstatou usně je, že nepodléhá rozkladu, nerozpadá se. Pokud dojde k selhání, jedná se zpravidla o nevhodnou konstrukci, nevhodné použití nebo nevhodnou péči. Takové vady ale lze opravit a koženému výrobku tak navrátit jeho funkci a smysl.

Exotická useň.

Jak se dostat kůži pod kůži

Ideální test by byl jednoduchý: říznout do materiálu a podívat se na řez. To ale v obchodě nepřipadá v úvahu.

Jedním z technických vodítek jsou hrany výrobku. Otevřené, broušené a leštěné hrany jsou možné pouze u třísločiněné usně, která je dostatečně hutná a soudržná. Pak lze identifikovat logické vrstvy jednotlivých dílců. Ostatní typy usní i materiály s povrchovou úpravou musí používat jiné technologie - barvení hran, přehyby, lemy aj. Není to samo o sobě známka nekvality, ale technická nutnost zvolených materiálů.

Dalším signálem je povrch. Méně upravené usně jsou spíše matné, suché na dotek a působí pevně. Silně upravované materiály mohou být lesklé, jednotné a vizuálně „dokonalé“. Moderní technologie však umí povrchem ošálit i zkušené oko. Proto nakonec vstupuje do hry faktor, který nelze měřit: důvěra.

• Kdo kožené výrobky prodává?
• Jak o materiálu mluví? Jak mluví o své práci?
• Zmiňuje i jeho limity, nebo jen přednosti?

A pak je tu ještě jeden velmi prostý, ale spolehlivý indikátor: cena. Useň je drahá surovina. Práce s ní je pomalá a náročná. Byť vysoká cena není vždy garancí odpovídající kvality, podezřele nízká cena takřka vždy naznačuje, že kvalita výrobku někde strádá. Nemusí se hned jednat o materiál, ačkoli nahradit kvalitní kůži méně kvalitním a výrazně levnějším materiálem je obvykle to nejjednodušší.

Nová třísločiněná hlazenice. Stejná jako ta, která je na prvním obrázku.

Cena za trvání

Poctivá useň není dokonalá. Má nepravidelnosti, jizvy, rozdíly v barvě. Nejsou to výhody. Jsou to náklady reality. Cena za to, že materiál není jen povrch, ale celek s vlastním příběhem.

Kožené výrobky z pravé usně dávají smysl jen tehdy, pokud přijmeme, že se na nich čas projeví. Kupovat výrobek z přírodní usně znamená přijmout, že bude za deset let vypadat jinak než dnes. Ne hůř. Jinak. A pořád bude sloužit. To je vlastnost materiálu, ne marketingový příslib.

Heidegger by možná řekl, že věc se ukazuje teprve ve svém používání. Useň to splňuje doslova. Je to materiál, který dává smysl až v žitém čase. Ne na polici. Ne na fotce.

Možná to není pro každého. Ale pro mě je to důležité.